Charakteristika zájmového území
- Obecní úřad: Horní Počaply 247, 277 03 Horní Počaply
- Telefon: 315 692 304
- E-mail: podatelnaou@hornipocaply.cz
- Web: www.hornipocaply.cz
- Zeměpisné souřadnice (WGS 84): 50°25′ 28“ s. š., 14° 23′ 24“ v. d.
- Nadmořská výška: 160 m n. m.
- Rozloha území katastru obce: 12,39 km2
- Počet obyvatel obce (Malý lexikon obcí České republiky, 2023): 1253
- Děti do 14 let: 193
- Ekonomicky aktivní (15–64 let): 805
- Ekonomicky neaktivní (65 a více): 255
Obec Horní Počaply se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji, asi 6 kilometrů jižně od města Štětí, 11 kilometrů severozápadně od Mělníka a cca 30 km severně od okraje Prahy. Obec leží na levém břehu Labe jen cca 10 kilometrů za soutokem Labe a Vltavy – jde tedy teprve o třetí obec na levém břehu od soutoku obou řek, první je obec Hořín a druhou Dolní Beřkovice. Současně jde o poslední obec podél toku Labe nacházející se administrativně v okrese Mělník i ve Středočeském kraji – níže po toku Labe je město Štětí, které spadá do okresu Litoměřice v jihovýchodní části Ústeckého kraje.
Obec má rozlohu 12,39 km² a podle údajů ČSÚ k 1. 1. 2023 zde žije 1253 obyvatel. Obec Horní Počaply se skládá ze dvou místních částí, která má každá vlastní katastr – samotné Horní Počaply (9,5 km2 a 1058 obyvatel) a výrazně menší místní část tvořená vsí Křivenice, situovaná cca 3 km jihovýchodním směrem od centra Horních Počapel. Ve správním obvodu obce, na rozhraní katastrů obou místních částí, se nachází hnědouhelná elektrárna Mělník, která původně sestávala ze tří bloků, z nichž po uzavření třetího bloku (Mělník III) v roce 2021 stále fungují zbylé dva o celkovém výkonu 460 MW. Elektrárna současně dodává obci Horní Počaply (spolu se sousední obcí Dolní Beřkovice a městem Mělník) teplo.
Území správního obvodu obce je intenzivně využívanou kulturní krajinou, krom zmiňovaného areálu hnědouhelné elektrárny Mělník a navázané infrastruktury (odkaliště, dopravní zázemí atd.) je území zemědělsky využíváno. Asi 37 % území obce zabírá orná půda, ovšem nachází se zde i chmelnice (4 %) nebo ovocné sady. Lesních pozemků je zde poměrně málo (18 % celkové plochy) a jsou situovány při západní hranici správního obvodu. Celé území leží v polabské nížině v nadmořské výšce mezi 155 a 245 m n.m. Výše zmíněné intenzivní zemědělství je odvislé od vhodných klimatických podmínek, které v Polabí panují. Oblast je charakterizována jako mírně teplá s průměrnou teplotou mezi 8 a 9 stupni Celsia a průměrným ročním úhrnem srážek mezi 500 až 600 mm. Jediným významným tokem na území obce je řeka Labe, dále jsou zde evidované bezejmenné levostranné přítoky s minimálním významem pro sledované území.
Zásobování vodou a energiemi
V obci je zaveden vodovod i kanalizace, jejichž vlastníkem jsou Vodárny Kladno – Mělník, a.s. a provozovatelem Středočeské vodárny a.s. Zásobování pitnou vodou je zajištěno z podzemních vrtů prameniště Liběchovka. Vodovod i kanalizace jsou v dobrém stavu. Kapacita vodovodu je dostačující, kapacita čistírny odpadních vod (ČOV) v místní části Horní Počaply nikoli. Tato ČOV, která byla do provozu uvedena v roce 1974 a prošla rekonstrukcí po povodních v roce 2002, je v současné době na hraně své kapacity, a proto je nezbytně nutné navýšit její kapacitu. Naopak v Křivenicích je kanalizace svedena do čerpací stanice splaškových vod a odtud je přečerpávána do kanalizační šachty v areálu Elektrárny Mělník. Obec Horní Počaply je zásobována teplem z centrálního zdroje v Elektrárně Mělník. Obec vlastním nákladem vybudovala horkovod do obce, jehož provozovatelem je ČEZ Teplárenská a.s.
Obec vybudovala na vlastní náklady rovněž kabelovou televizi, prostřednictvím které je šířen i internet. Kabelovou televizi provozuje společnost KATRO SERVIS spol. s r.o., internetové připojení je provozováno společností TRIOPTIMUM s.r.o. Bylo by vhodné do budoucna realizovat optickou síť. V obci je dále k dispozici internetové připojení a signál mobilních operátorů. Z pohledu odpadového hospodářství má obec zřízeno několik stanovišť se sběrnými nádobami a kontejnery v Horních Počaplech a Křivenicích. Nebezpečný odpad se vyváží minimálně dvakrát ročně, objemný odpad minimálně šestkrát ročně. Obec plánuje výstavbu sběrného dvora.
Občanská vybavenost
Obec vlastní celkem 56 obecních bytů v pěti bytových domech. V obci je několik restauračních a ubytovacích zařízení, a to včetně ubytoven, které slouží převážně pro potřeby Elektrárny Mělník či v současné době pro uprchlíky z Ukrajiny. V obci fungují dva obchody se smíšeným zbožím. Kvůli větším nákupům jezdí obyvatelé do Štětí nebo do Mělníka, Roudnice nad Labem či díky dopravnímu spojení do Prahy či Ústí nad Labem.
Obec je zřizovatelem Základní školy a Mateřské školy Horní Počaply. Kapacita základní školy je v současné době dostačující, nicméně mateřská škola je každým rokem vytížená a vzhledem k tomu, že ZŠ i MŠ jsou umístěny v jedné budově, je škola na hraně svých prostorových možností. Obec proto do budoucna plánuje realizaci přístavby ZŠ a MŠ.
V obci se nachází kulturní dům, který je v majetku obce. Restaurační část kulturního domu obec nabízí k pronájmu. V další části funguje obecní knihovna, kterou chce obec do budoucna přesunout do nových prostor.
V obci se nachází sportovní areál s hřišti na fotbal, skateparkem, multifunkčním hřištěm, tenisovými kurty a dětským hřištěm. Sportovní areál využívají místní obyvatelé, kluby, ale i cizí spolky, které sem jezdí na soustředění či si prostory pronajímají. Areál disponuje ubytovacími kapacitami. V obci se nachází čtyři dětská hřiště, z toho jedno v Křivenicích. Obyvatelé obce mohou sportovat také ve Sportcentru, kde mohou navštívit posilovnu, skupinové lekce cvičení, saunu nebo jít hrát badminton. Budova sportcentra je v majetku obce, ale provozovatelem sportoviště je soukromá osoba.
Dopravní infrastruktura
Obec leží cca 15 km na východ od dálnice D8. Katastrem obce prochází dvě komunikace III. třídy v majetku Středočeského kraje. Jedná se o silnici III/24621 vedoucí ze západně ležících Krabčic a končící ve středu obce a o silnici III/24050, která do Horních Počapel vstupuje z jihu od Dolních Beřkovic, prochází celým územím obce ve vzdálenosti několika set metrů od Labe a po opuštění obce pokračuje dále podél Labe přes Račice do Roudnice nad Labem. Dle radaru projede obcí denně průměrně přes 2000 vozidel s tím, že v létě je intenzita dopravy vyšší než v zimě a cca třetinu celkového počtu vozidel tvoří nákladní automobily. Obec je obsluhována autobusovými linkami 635 (provozuje Dopravní společnost Ústeckého kraje) a 475, která je součástí Pražské integrované dopravy. Obcí prochází železniční trať 090 z Prahy přes Kralupy nad Vltavou směrem na Ústí nad Labem a Děčín. Četnost spojení je dostačující. Na území obce se nachází i neveřejné travnaté letiště.
Z hlediska cykloturistiky je atraktivní labská cyklostezka kopírující tok řeky Labe, která je zejména v letních měsících hojně využívána k rekreaci jak místním obyvatelstvem, tak cykloturisty z blízkého i širokého okolí.
Elektrárna Mělník
Elektrárna Mělník je ze všech výroben ČEZ nejblíže Praze – leží přibližně 13 kilometrů pod soutokem Labe a Vltavy. Skládala se původně ze tří technologických celků EMĚ I, EMĚ II a EMĚ III, vybudovaných postupně v rozmezí konce šedesátých a sedmdesátých let jako komplex kondenzačních elektráren spalujících hnědé uhlí dopravovaného vlaky ze severočeských a západočeských dolů. V současnosti činí instalovaný výkon bloků v Mělníku 4 x 60 MW (Energotrans I) a 2 x 110 MW (Energotrans II).
Z hlediska povodňového nebezpečí je rizikem stejně jako pro zbytek území obce Horní Počaply řeka Labe. Areál samotný se nachází za hranicí rozlivu Q100, nicméně dle Povodňového plánu Elektrárny Mělník hrozí nebezpečí vniknutí vody do areálu následovně:
- vylitím vody z koryta Labe za obcí Křivenice,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím recirkulačním kanálem oteplené vody,
- vniknutím vzduté vody vstupním přívodním kanálem chladící vody,
- vniknutím vzduté vody odpadním kanálem oteplené chladící vody,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím potrubím pojistné nádrže dešťové kanalizace,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím potrubím vyhnívajících jímek,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím potrubím pojistní nádrže GEA filtrů,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím potrubím z objektu BČOV,
- vniknutím vzduté vody odpadním kanálem ze struskoviště,
- vniknutím vzduté vody vypouštěcím potrubím dešťové kanalizace elektrárny.
Elektrárna má podrobně zpracovaný Povodňový plán s přesnými postupy zabezpečení areálu elektrárny při jednotlivých stupních povodňové aktivity. Rizikem jsou vodám závadné látky umístěné v areálu, kterých je celá řada (např. HCL, NaOH, Fe2(SQ4)3, NH3 a další). Ovšem právě v Povodňovém plánu jsou popsány postupy zabezpečení těchto látek při povodni tak, aby nedošlo k jejich úniku. Chod elektrárny při povodňové situaci má na starosti její havarijní štáb v čele s jejím generálním ředitelem.