U toků jako je Labe nebo Vltava lze povodeň relativně úspěšně předpovídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Vysoké vodní stavy se vyskytují zejména na jaře při tání sněhu a v létě po dlouhotrvajících přívalových srážkách. Rychlost postupu čela povodňové vlny se počítá z rychlosti postupové vlny. Pro tok řeky Labe pod soutokem s Vltavou je nutné zmínit riziko střetu povodňových vln obou povodí. V takovém případě by došlo k znásobení následků povodně právě v úseku pod soutokem obou řek včetně území obce Horní Počaply. Nejefektivnější regulující soustavou je Vltavská kaskáda, která pomáhá právě k regulaci jak velikosti, tak doby postupu povodňové vlny.
Postupové doby povodňových průtoků na Labi a spodní Vltavě
|
Tok |
Ze stanice |
Do stanice |
Vzdálenost (km) |
Doba postupu (h) |
Rychlost (km/h) |
|
Labe |
Mělník |
Roudnice nad Labem |
27,5 |
4 až 9 |
3,056 až 6,875 |
|
Labe |
Mělník |
Ústí nad Labem |
71,5 |
10 až 26 |
2,75 až 7,15 |
|
Labe |
Brandýs nad Labem |
Mělník |
27 |
4 až 8 |
3,375 až 6,75 |
|
Vltava |
Vraňany |
Mělník |
12 |
2 až 4 |
3 až 6 |
|
Vltava |
Praha – Chuchle |
Mělník |
61,7 |
7 až 26 |
2,373 až 8,814 |
Odhad tendence vývoje další povodňové situace, vycházející mimo jiné ze skutečného stavu nasycení půdy a nepříznivé předpovědi (vydatné srážky na více následujících dnů), je nejdůležitějším předpokladem pro včasné vyhlášení jednotlivých stupňů povodňové aktivity. Včasné znamená dříve, než hladina směrodatné hodnoty skutečně dosáhne. Z tohoto důvodu je doslova životně důležitá hlásná a předpovědní povodňová služba zajišťovaná ČHMÚ (viz kapitola Povodňová služba).